Na plese, kde se všechno točilo jen kolem peněz a postavení, jsem stála jako loutka, kterou ovládala teta. Pak se objevil on, Lucien, a ukázalo se, že mě vidí jinak než ostatní. Začali jsme se…
Eleonore potřebovala odejít. Ne proto, že by ji ples unavoval, ale proto, že tenhle svět plný úsměvů a falešných pohledů už dávno přestal být jejím. Sama mezi stovkami hostí, v šatech barvy půlnoční oblohy, které jí visely na těle jako vzpomínka na někoho, kým bývala, se pohybovala jako stín. Její medově hnědé vlasy, obvykle stažené … Read more