Seděla jsem u okna, když mi na nohy přistál list papíru. Chvíli jsem si myslela, že ho jen vítr odnesl z nějakého stolu. Ale pak jsem se ohnula, zvedla ho a přečetla prvních pár slov. Bylo to…
Podzim roku 1852 přicházel do Vídně s tím melancholickým zlatavým světlem, které způsobovalo, že paláce zářily jako starobylé relikviáře. Plynové lampy se začínaly zapalovat, když soumrak maloval oblohu do růžových a fialových odstínů. Toho večera se v sálech hraběcího paláce konal velký bál, ale Eleonora se ho nezúčastnila. Už léta se vyhýbala společnosti, a pokud … Read more