Všichni z Magnolie už pracují na jiném projektu a já nemůžu najít nikoho, kdo by to zvládl, slyšela jsem Miu říkat do telefonu. Seděla jsem ve své kanceláři a hleděla na návrhy, které mi připadaly najednou tak mdlá. Věděla jsem, že znám ten příběh líp než kdokoli jiný. Mio, svěř mi ten projekt.
Vím naprosto vše o Godfriových: jejich styl, historii, vliv na módu. Jsem pro tu práci stvořená. Jenže ty pracuješ pro klienty s jasnými požadavky. Tady není daného nic a navíc je to v jejich sídle.
Nic takového jsi nerealizovala. Nesouhlasila jsem. Přesvědčila jsem je o svém návrhu i v náš prospěch, uzavřela jsem s nimi obchod. Říkáš, že nemám žádnou vizi.
Nech mě ukázat, jak jasnou vizi mám. Mia se odmlčela. Dobře, věřím ti. Nechám ti prostor pro kreativitu.
Ukaž, co v tobě je. Můj úkol byl navrhnout šaty pro poslední příbuznou Godfreových, Agnes. Slavnost stoletého výročí jejich lásky se blížila a já měla jedinou šanci dokázat, že na to mám. Když jsem dorazila do sídla, Irvine, správce, mi vyšel vstříc.
Odnesl nám tašky a představil nás zbytku týmu. Jenže v něm byl i Blake Archer, režisér dokumentů, který měl natočit oslavu. Poznala jsem ho okamžitě. Ten cynik, co zpochybňuje každý příběh.
Ty jsi natočil tu válku o cukr a seriál o lékařských technologiích, řekla jsem chladně. A teď děláš dokument o velké lásce? A pro koho? Pro FN.
Fashion a Entertainment, usmál se. Oslava Godfriových pro ně má být epický milostný příběh zblízka. Chtějí pořádné drama. A já jim ho hodlám dát.
Jenže jsem potřebovala někoho, kdo mě provede po panství. Irvine mi oznámil, že průvodkyně nemůže. Její dítě onemocnělo. Ale ty můžeš jít ty, Izabelo.
Ne, řekla jsem. Ale Mia mi říkala, že o Godfriových víš úplně vše. Nechci dělat průvodkyni. Co můžu udělat?
Možná něco na oplátku. Blake se na mě podíval. Bude to jen provádění, výklad, zachovalé dopisy. Každý ví, že jde o vyznání lásky.
Ne, nemám čas. Tak chybí nám člen týmu. A já potřebuji někoho, kdo pomůže s rekvizitami. Dřív jsem s nimi pracoval.
Jsem zručný a mám smysl pro detail. Tak budu tvůj řemeslník a ty můj průvodce. Ne, díky. Zvládneme to.
Prohlídka začala další den. Věděla jsem, že vím o tom příběhu víc než kdokoli jiný, ale Blake mě neustále zkoušel. Lord Andrew byl synem obchodníka. Jeho otec chtěl, aby si našel ženu z důležité rodiny.
Jenže Andrew se zamiloval do dívky ze služebnictva. V knihách si tajně nechávali vzkazy. Když se Josephina přestěhovala za moře, zlomilo to Andrewovi srdce. Nechal všeho a vydal se ji hledat.
A nakonec ji našel, dodala jsem. Jejich otec jim dal požehnání a stali se z nich hrdinové. Blake se zastavil. A co když v těch dopisech byly šifry?
Ne, ne a ne. Byla to láska. A já jsem tu proto, abych o ní vyprávěla. Blake se jen usmál.
Eby, správcová panství, mě vzala do starého křídla. Ze všeho tu sála historie. A tady si Josefina s Andreem psali dopisy. Vytáhla jsem jeden.
Má nejdražší. Myslím, že jsem tě dnes spatřil a to mě těší. Pouhá myšlenka dává mému životu smysl. Nemohu čekat déle.
Potkejme se v zahradě ve tři ráno. S celého srdce, Andrew. Poezie a vášeň. Přesně to jsem chtěla do šatů dostat.
Do vzoru použiju texty z dopisů. Blake se na mě podíval. To je ono. Bylo to poprvé, co jsem viděla, že se mnou souhlasí.
Key, moje asistentka, mi pomohla návrh dotáhnout. V každém záhybu byla věta z dopisů. Slova lásky, vášně a romance. A šaty byly nádherné.
Jenže Agnes je viděla a řekla jen: Je mi líto, ale nemá to tu správnou jiskru. Přepracujte návrh. Všichni jsme oněměli. Měla jsem málo času a žádný nápad.
Blake mě vzal na projížďku na kole, abych si vyčistila hlavu. Po cestě mi vyprávěl o tom, jak ho dokumenty kdysi bavily. Proč jsi přestal? zeptala jsem se.
Nestojí to za řeč. Odpověděl a já cítila, že se před něčím zavírá. Jenže já jsem se před něčím zavírala taky. Odmítala jsem lásku a utápěla se v příběhu, protože to bylo snažší.
Blake to viděl. Neměla bys tak tlačit. Víš, že máš skvělé nápady. Ty jsi skvělá taky.
Jen si více věř. Já ti věřím. Přišel s nápadem natočit scénu s kroketem, kde se Andrew s Josefinou poprvé bavili. Chtěl mě do dokumentu jako vypravěčku.
Nechci být na kameře, odporovala jsem. Ale nikdo nezná ten příběh tak dobře jako ty. Zkus to. Slíbil mi, že mi pomůže.
A já svolila. Věděla jsem, že je to risk, ale poprvé po dlouhé době jsem cítila, že dělám něco správně. Večer před slavností se Blake zastavil u mě. Můj bože, neuvěříš.
Našel jsem dopis uvnitř jedné knihy. Napsala ho Josephina. Za jejím zmizením nestálo jen přestěhování. Zamilovala se do někoho jiného.
Dokonce se provdala. Když ale Andrew udělal vše, aby ji našel, utekla z manželství, aby byla s ním. Jenže to znamená, že jejich svazek nebyl nikdy legální. V podstatě nebyli nikdy svoji.
Ukázal mi oddací list. Já tomu nemůžu uvěřit. Je to soukromá záležitost a vrhá to stín na celý příběh. Nech mě hádat.
Chceš ode mě svolení k zveřejnění? Ne, neboj se. Nezveřejním to. Vrátím to zpět.
A já jsem mu uvěřila. Druhý den mi Karl, producent, zavolal, že potřebuje schválit scénář. Včera jsem prožil nejúžasnější večer s Isabelou, řekl Blakeovi. Našli jsme ukryté dopisy, které dokazují, že nebyli oddáni.
Josephina byla už vdaná. Velké drama, ale vyřešilo se to. Blake ho zarazil. Je toho víc, ale nezveřejníme to.
Je to soukromá záležitost. Karl se zamračil. Takové drama je přesně to, co chceme. Chci vidět hotový scénář ještě dnes.
Snažil jsem se ti to říct. To nemůžeme natočit. Je jasné, že právě tohle FN nechce, ale to by hranilo Izabelu. Karl trval na svém.
Blake mu řekl, že to neuděláme. Jsi dobrý přítel, řekl Karl. Nejlepší, to si piš, odpověděl Blake. Jenže za pár hodin dorazila Mia.
Viděla jsem, co se stalo. A nové tajné manželství vyhazuje všechno do vzduchu. To snad není možné. Blake ji zarazil.
Izabelo, počkej. Slíbil jsi, že dopis nezveřejníš. A teď chystáš nové záběry a měníš příběh. Cože?
Jaké nové záběry? Vůbec nevím, o čem mluvíš. Jak jsi mohl? Protože tě zajímají jen velké příběhy a vrtání děr do věcí.
Neměl jsi žádný další nápad, co by tě zapálil. Jsi zaseklý, odmítáš si do života vpustit lásku. A ty jsi příliš vystrašená, aby si k sobě někoho pustila. Proto si stavíš zábrany a utápíš se v příběhu.
Máš strach a víš to. Odešla jsem. Blake za mnou už nešel. Mia mě ale neopustila.
Zavolala si mě den před prezentací. Vím, že jsme měli návrh doladit, ale mám nápad na něco lepšího. Tohle je přesně pro Agnes. Ukázala jsem jí šaty inspirované červenými šaty, které Josefina nosívala.
Mia chvíli mlčela. Nádherné, ale nemůžu souhlasit. Myslím, že Agnes chtěla původní návrh. Mio, nikdy jsem si nebyla jistá víc.
Řekla jsi, že nemám jasnou vizi. Ale jsem přesvědčená, že tyhle šaty jsou pro Agnes přesně to pravé. Dobře, věřím ti. Děkuji.
Agnes je viděla den před slavností. Jsou dokonalé, řekla tiše. Tolik lidí už dělalo šaty k tomuto příběhu. Ale ty jsi jediná, kdo opravdu rozumí Lady Josephině.
Děkuji. Děje se něco? zeptala se. Ne, jen dlouhý den.
Toď vše. Poprvé po dlouhé době jsem ale cítila, že jsem tam, kde mám být. Slavnost začala. Dámy a pánové, prosím vás o pozornost.
Dovolte mi představit našeho čestného hosta Agnes Gotfriovou. Potlesk. Všichni se dívali na šaty. A já věděla, že je to ono.
Mia ke mně přišla. Irvin vychválil šaty. To je skvělé, Is. Ale na jeho názoru nezáleží.
Tyhle šaty jsou risk, který se ti vyplatil. Pokud budeš pokračovat s návrhy, jako je tenhle, dostaneš další šanci. Dokonce zavolám novináře, protože chci, aby viděli tento skvost. Od teď budeš jednou z top návrhářek Magnolie.
Můj bože, děkuji. Mio, tolik to pro mě znamená. Usmála se. Ale je tu ještě někdo, komu bys to měla říct.
A já taky něco mám. Našla jsem si práci snů. S tvou pomocí začnu novou kariéru jako návrhářka. Já ti samozřejmě ráda pomůžu, řekla Mia.
Agnes vypadá úžasně. A myslím, že byste si s Blakem měli promluvit. On ten dopis nechtěl zveřejnit. Karl mu vyhrožoval.
Blake to nakonec napravil. Odešla jsem na zahradu a čekala. Blake přišel za chvíli. Moc se omlouvám za to, co jsem ti řekla.
Měl jsi pravdu. Bála jsem se. Omlouvám se. Vím, že ti nejde jen o velké příběhy.
A slyšela jsem, že jsi nechtěl zveřejnit ten dopis. Nechtěl. Přísahám. Vyhrožovali Karlovi a on nevěděl, co dělat.
Ale je to vyřešeno. Díky, Bleju. A šaty jsou úžasné. Neuvěřitelný kus práce.
Usmála jsem se. Uvědomila jsem si, že místo toho, abych se snažila vytvořit něco jedinečného, chtěla jsem jen oslavovat svou hrdinku a pocity, které mi dala. Nejlépe to vystihuje proměna Gotfriova sídla v místo štěstí. Blake se na mě podíval.
A taky jsi měla pravdu. Odmítal jsem lásku a uzavíral se sám do sebe. Ale to už nechci. To, že jsem tu byl s tebou, mě změnilo.
Už nechci zpět, protože jsem se zamiloval. A mé srdce to bude navždy pro tebe. Také jsem zamilovaná, zašeptala jsem. A měla bych pro tebe návrh na nový film.
Něco pro oba. Vážně? Ano, usmála jsem se. To beru.
Já taky. A já věděla, že ten příběh, který jsem celý život milovala, mi konečně přinesl něco víc než jen sen. Přinesl mi lásku.
