Boční dveře vedly do úzkého prostoru mezi šatnou a kuchyní. Renatu Veselou, Karolíninu matku, jsem do té doby potkal jen dvakrát. Teď Alešovi podstrčila nový list, nehtem označila prostřední část programu a ustoupila přesně tak, aby mi zakryla text vlastním tělem. I způsob, jakým se zavěsila do Ondriovy paže, vypadal nacvičeně pro kameru.

„Do čeho? ” zeptal jsem se. Hrana složky mě přes látku saka tlačila do žeber. Venku už fotograf skládal hosty do řad.
Karolína si upravila závoj, natočila rameno k fotografovi a bokem zatlačila do Lídy. Podpatek sjel z mokrého kamene a ona se sesunula do rozmáčené hlíny. Bláto se vpíjelo do perleťové látky od lemu vzhůru. Klekl jsem si do mokra vedle Lídy a podal jí obě ruce.
„Jirko, spadla jsem do hlíny, ne z lešení,” řekla. „Viděl jsi i to, jak do ní strčila? ” zeptala se Renata. „Uhodila ses do hlavy?
” odpověděl jsem. Nepodal jsem ruku Lídě, přitiskla jsem ji dceři do ruky. To slovo se jí zapsalo do tváře víc než špína na šatech. „Milí hosté, prosím vraťte se do sálu,” ozvalo se z reproduktorů.
Lída seděla v první řadě a šeptala text, aby neztratil řádek. Pronesl to do celého sálu, zatímco ona seděla za dveřmi v blátě. „Nenech se do toho zatáhnout,” řekl jsem. „Nechci zpátky do té místnosti,” odpověděla Lída.
„Musíš se vejít do provozní pauzy. ”
Do sálu nevkročila, zastavila se v otevřených dveřích. „Aneto, uložte si soubor do vlastního cloudového úložiště hned,” řekl jsem koordinátorce, která držela telefon u těla a dívala se do podlahy. „Bez vašeho doporučení do toho nejdu.
”
„Podíval se mi přímo do očí. Do té doby nikdo nebude tvrdit, že areál rozhodl o obsahu videa. ”
Renata zvolila okamžik, do něhož se slušný host zdráhá vstoupit. Smíření se do nich vejít nemohlo.
Znali jsme se téměř dvacet let. “Karolína mu něco sykla do ucha. ” “Řekl si do mikrofonu, že se matka lekla a uklouzla. ” “Do pasti ho nezahnala moje otázka.
” “Rodina se také nezhazuje do bláta před cizími. ” “Vracíme jen věci do správného pořadí. ”
Teď volala do deště a nikdo jí nepomáhal vytvořit další scénu. Bláto už zasychalo do tmavé krusty.
Za sklem sálu se hosté rozpadali do menších skupin. „Až přijedeme,” řekla, „nedávej šaty do pračky. ” „Zítra je zkusíme odnést do čistírny.
“


