Den před svatbou mojí sestry Kessie mi Gordon, její ženich, poslal zprávu, která mi úplně změnila celý život. Psal mi, že musí okamžitě odjet za prací do Chicaga a že se svatba ruší. Seděla jsem tehdy u kuchyňského stolu a držela v ruce ten dopis, zatímco venku pršelo a já měla pocit, že se mi celý svět hroutí. Kessie nakonec odjela do reality show, kterou vysílají v televizi, a já jsem zůstala v jejím domě, abych zařídila všechny ty věci kolem zrušené svatby.
V tom domě bylo všechno, co připomínalo jejich velký den – ubrusy, dekorace, dokonce i ty ubrousky s jejich iniciálami. Cítila jsem se tam jako vetřelec, který hraje roli v cizím příběhu. Jednoho dne mi Kessie zavolala. Její hlas byl plný nadšení a řekla mi: „No a co?
Vypadá to, že Bonnie zná pocit motýlku v břiše. ”
Mluvila o tom, jak ji vybrali do té reality show a jak je to velká příležitost. A pak se mě zeptala, jestli bych jí nepomohla s organizací celé té akce. Souhlasila jsem, i když jsem věděla, že to bude znamenat, že se budu muset postavit tváří v tvář všem těm vzpomínkám.
„Eh, jo, zjišťuju, do čeho jsem se to namočila,” řekla jsem do telefonu s trpkým úsměvem. Kessie se zasmála a dodala: „No dobře, tak přeji hodně štěstí. ”
Mezitím jsem se snažila vyřešit, co dělat s Gordonem. Byl to muž, o kterém jsem si myslela, že ho miluji.
Setkali jsme se náhodou v kavárně pár měsíců po tom, co se Kessie rozešla se svým přítelem. Gordon byl okouzlující, měl ten úsměv, který dokázal rozzářit celou místnost. A já jsem mu podlehla. Bylo to tajemství, které jsem nosila v sobě jako jedovatý náboj.
Nemohla jsem to říct Kessie, protože by to zničilo všechno mezi námi. Ale když Gordon poslal tu zprávu o zrušení svatby, věděla jsem, že to není kvůli práci. Bylo to kvůli mně. Setkali jsme se v hotelu Lux, kde jsme měli původně slavit svatbu.
Seděl tam u baru a vypadal unaveně. „No, opravdu si myslím, že Hotel Lux bude stačit,” řekl, když jsem se posadila vedle něj. „No a pokud bys do toho se mnou šel, tak ti to samozřejmě zaplatím. ”
Mluvil jako bychom byli dva obchodní partneři, kteří řeší nějakou záležitost.
Ale já jsem věděla, že za tím vším je něco víc. „Dobře, jdu do toho,” odpověděla jsem tiše. Začali jsme spolu plánovat nový začátek. Gordon mi vyprávěl o své práci scénografa a já jsem mu vyprávěla o tom, jak jsem na střední vyhrávala matematické soutěže.
„No, mně se zdá, že ti to jde moc dobře. Eh, chceš ještě něco přidat na seznam do obchodu? ” zeptal se mě jednou večer. „No, jako scénografka si myslím, že 100 dolar,” odpověděla jsem s úsměvem.
„Dobře, ale určitě se shodneme, že to zasahuje do práce nás obou,” řekl. Ale ani tyhle chvíle nedokázaly zahladit pocit viny, který mě svíral. Týden před svatbou mi Kessie zavolala a řekla: „No, navrhovala jsem na škole pár scénografií pro divadlo. ”
Věděla jsem, že mluví o Gordonovi, ale nemohla jsem jí říct pravdu.
„No tak teď tam už musíme jít znovu,” odpověděla jsem vyhýbavě. A pak přišel ten den. Den svatby. Kessie stála před zrcadlem v bílých šatech a vypadala nádherně.
„No tak mami, ještě ne,” řekla s úsměvem, když jí matka upravovala závoj. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vstoupil Gordon. Ale ne s tím úsměvem, který jsem znala. Vypadal vyděšeně.
„No, eh, no ahoj, Kessie,” řekl a jeho hlas se třásl. „No, Chatrč,” odpověděla Kessie zmateně. „No páni. ”
„No a je po všem,” řekl Gordon a já jsem věděla, že to přijde.
„No, cítím tady nějaký silný zápach. ”
Kessie se zamračila. „No, já si nemyslím, že tu bude něco volného. ”
Gordon polkl a pak řekl: „No fajn, tak si to necháme v záloze.
”
A pak udělal to, co mělo zničit všechno. Otočil se ke mně a řekl: „No, o mě ale už raději dost. ”
Všichni se na mě podívali. Kessie pochopila.
Viděla to v mých očích i v jeho. „No, opravdu si myslím, že Hotel Lux bude stačit,” řekla hořce a odešla z místnosti. Stála jsem tam a přála jsem si, aby mě zem pohltila. Gordon mě vzal za ruku a řekl: „No a pokud bys do toho se mnou šel, tak ti to samozřejmě zaplatím.
”
Ale já jsem věděla, že to už nikdy nebude stejné.
