V šestnácti jsem utekl z domova s jednou taškou, notebookem z bazaru a necelými šedesáti dolary. Spal jsem na gauči u kamarádky, která mi zachránila život, a přes den jsem prodával jídlo ze své restaurace, kterou jsem nikdy neměl. Když mi jeden zákazník řekl, že jeho kuchaři by do tabletu nikdy nepsali, jen jsem se usmál a začal si psát poznámky. O deset let později jsem seděl v kanceláři třetího investora.
Vyslechl si můj příběh, ale pak se zeptal, jestli jsem někdy vlastnil restauraci. Řekl jsem ne. Nevěděl, že riskuji peníze na jídlo, nájem a autobus do jeho kanceláře. Jeho námitku jsem si zapsal do zápisníku, který jsem nosil pořád s sebou.
Když jsem rozdával letáky před školami, jedna matka mi řekla, že jí vadí, že neplatím daně. Slíbil jsem jí, že se poradím s účetním. Pak jsem si vzpomněl na Marcuse, který uměl počítat líp než kdokoli z nás. Najal jsem ho na víkend, i když jsem měl sotva na jídlo.
Marcus zjistil, že dlužím na daních skoro dvacet tisíc. Místo abych najal restauraci, která by měla provoz, rozhodl jsem se vrátit čtvrtletní odvod a zaplatit inventář. Zbylo mi šest tisíc, které jsem dal na externí revizi. Ta revize mi tehdy zachránila byznys a nastartovala kariéru.
O rok později se Marcus stal mým společníkem a firma rostla. Podařilo se nám získat smlouvu se školami, ale přišla nabídka, která vypadala příliš dobře. Než jsem odpověděl, vzpomněl jsem si na ten zápisník a na všechny chyby, které jsem si do něj psal. Nakonec jsem smlouvu odmítl a zaměřil se na domovy pro seniory, kde jsme mohli skutečně pomáhat.
O třináct let později sedím v kanceláři s výhledem na město. Přišel za mnou syn jedné z mých prvních zákaznic, který chtěl poradit s vlastním podnikáním. Řekl mi, že se bojí, že ztratí všechno, co má. Vytáhl jsem zápisník a ukázal mu první stránku, kde jsem si zapsal, že jsem se neměl bát požádat o pomoc.
Řekl jsem mu, že nejdůležitější není mít všechno hned, ale umět naslouchat a poučit se z každé rány. A pak jsem mu ukázal fotku svého prvního stánku, který stál u školy. Bylo to přesně tam, kde jsem před lety rozdával letáky, a kde jsem se naučil, že podnikání není o penězích, ale o lidech.
