Když Petr zavolal na tísňovou linku, čekal pomoc. Místo toho si ho policisté prohlédli od hlavy k patě, jeden se ušklíbl, druhý ho označil za hysterického nováčka a poradil mu, ať se do cizích věcí neplete. Petr stál uprostřed obýváku, třásl se vztekem i strachem a v ruce držel telefon, ze kterého zněl klidný hlas jeho staršího bratra Martina. „Nepleť se do toho, zazvonilo to jen jednou.
Jdi do kuchyně, ale drž se dál od oken a poslouchej,
