„Dejte to do pošty, Wilsone,” řekl Wind sluhovi, který držel balík dopisů. „A do té doby mě nerušte. ”
Chtěl jsem mu za určitých podmínek předat maličkost 20 000 dolarů, a dověděl jsem se, že mám přijít později, jako bych byl nějaký poslíček. A tak zmizeli a s nimi 100 000 mých dolarů.
Bůh ví, do jaké tramtárie zas upláchl. Naplňte si plíce čistým vzduchem z prérie a sfouknete svá staromódní východní města do moře. Pokud jsem z jeho řeči vyrozuměl, udělal jen to, že šel do úzké uličky mezi hotelem a skladištěm s pistolí nabitou naslepo a vypálil do zdi, jako by ji chtěl zbořit. No a tak jsem se vrátil sem, abych se zeptal, jestli se panu Windovi něco nestalo.
Do pokoje nevedou jiné dveře než tyhle a my jsme se odtud nehnuli. Jestli se Wind tou kletbou dostal do pekla, musíte ho vymodlit zase zpátky. Měří na stovky soch neposkvrněné panny, které mrkají a roní slzy od rána do večera. Nechci vás urazit, ale takovéhle věci se hodí do krypt a klášterů a na jiná podobná romantická místa.
Fener se vřítil do pokoje kolem Alboana jako šílený. Po chvíli se ve dveřích, které vedly do dalších dvou pokojů, objevil sekretář. Na hladké stěně spadající do postranní uličky nebylo ani pod oknem, ani pod ním nic, čeho by se mohla noha zachytit. Kolem něhož byla zeď stejně hladká a nepřístupná a odkud bylo vidět místo do postranní ulice na malý ozdobný parčík.
Pak se oba obrátili do pokoje a podívali se na sebe v houstnoucím šeru, v němž poslední záblesky denního světla rychle ztmavěly na lesklé ploše psacího stolu. Byla už noc, když vyšli do dlouhého, klasicky zakřiveného sloupořadí. Ale co mám dělat, když něco takového přijde člověku do cesty? Opravdu, řekl otec Brown a zadíval se z pletí větví do měsíce.
No, nikdy mě ani nenapadlo, že by se mohlo něco takového přihodit. Vzniká nenápadně i do běžného života. Lze tvrdit, že teprve každý 20. No dobrá, řekl profesor Ver úsečně.
Ať je tomu jakkoliv, otec Brown, který sám patří do tohoto duchovního světa, v tomhle rozhodně vyhrál. O několik dní později dostal kněz dvořilé pozvání podepsané Silesem Vendemem, aby laskavě přišel v určitou hodinu do hotelového pokoje, odkud záhadným způsobem zmizel Warren Wind a pomohl objasnit tuto nevysvětlitelnou událost. Na cestě do hotelu Půl měsíc viděl otec Brown nápadné plakáty s nápisy Sebevražda zmizelého a kletba, která láme vos. „No to ano,” řekl.
K tomu, aby se dostali do styku s duchovními silami, nebyli dost zlí. No a to je celá historie. Přesně tak, řekl kněz a zase ho spustil z jiného okna do parku, kde ho třetí vrah pověsil na strom. Otec Brown udeřil deštníkem do podlahy s důrazem, jakého použil jen zřídka.
A 20 let nedokázalo smýt rozhořčení nad onou nezměrnou urážkou, které se Vind dopustil ve chvíli, kdy si řekl, že na první pohled ví, co v nich je.
